Pixie Dust

Život je příliš složitý na vymýšlení chytrých nadpisů...

2011-06-19T22:06:00.003+02:00

Chtěla bych sem toho tolik napsat. Ale nikdy to nezvládnu do té doby, kdy mám tu zajímavou myšlenku. Mám trochu pocit, že život utíká půl metru přede mnou a já ho doháním vždycky v deset večer, kdy se balím, dělám si vlasy na vystoupení, učím se nebo tak. Ještěže jsou ty prázdniny.

Z mého něco-jako-pokojíčku, připomínajícího skladiště, se stává docela roztomilá část místnůstky. Vybrala jsem si skříň (vlastně jsem si ji v Ikey sestavila tak, aby byla úplně purrfect, yay). Pořídila jsem si psací stůl. Vypadá jako do domečku pro panenky. Začíná se mi tam líbit.

Vrátila se mi inspirace a začala jsem zase kreslit. Kromě prací do školy nebo čmárání v hodinách jsem nic nedělala skoro rok. Stáhla jsem si Blender. Vůbec mu nerozumím.

Vlastně jsem plánovala přijít domů a zase spát. Fail. Doufám, že to přežiju. Mám zpomalený reakce asi o hodinu.

Pokaždé když jdu nakupovat s tím, že mám peníze a chci si koupit něco na sebe, dostanu děsnou depku, protože se mi nic nelíbí natolik, že by to stálo za ty prachy. To je fakt smutný.

Btw, feel free to ask tu.

Purring

2011-04-18T17:29:00.002+02:00

Sobotní sraz mě moc bavil. Reporty byly vytvořený jinde (thumbs up pro videoreport jisté začínající Cutie-chan, jejíž profesor biologie nemá rád Japonsko- možná kvůli Fukušimě, jejíž radiace zabíjí nevinné trojoké rybičky?) dost blbého humoru, za mě jen naprostá spokojenost ^.^

S čím ale nejsem spokojená, je bydlení. Byla zahájena akce přemisťování veškerého pozemského majetku naší rodiny z bytu A do bytu B a je to fakt debilní. Spím ve spacáku, nemám co nosit a po bytě nosím bílý svetříček, bombarďáky, tričko a nadkolenky. Nemám ani ponětí, kde jsou tepláky. Prosím, ať už se nikdy nemusím stěhovat. Zařiďte to.

Zkoukla jsem Riverdance (zase) na počítači, jehož klávesnice je mezi dvěma díly stolu a monitor stojí na desce mého starého stolu, která leží na šuplících. Pitomý (ale momentálně nemáme ani jeden psací stůl). Stahuju Lord of the Dance 3D a upřímně se děsím. Celá show je neskutečně kýčovitá a kostýmy jsou odporné (najdětě si Warriors z LotD v Michově, vypadají jako blackmetaloví cyklisti), nicméně kromě Flatleyho (eww) je tam Ciara Sexton, která je sexy žena a v pátek by měla tancovat na svěťáku v kategorii s mou kamarádkou. Zajímalo by mě, jestli letos zase vyhraje.

Jinak dost nuda. Číčoň pořádal rallye kocour vs. duch, vítěz neznámý (nebo neviditelný), nemůžu spát a tradičně mě bolí kolena nebo nějaký kotník.

Šla jsem ze školy pouze v tříčtvrtečně rukávovém svetříku. Připadala jsem si skoro nahá. Takhle málo oblečená jsem nebyla venku hodně dlouho. Je moc krásně. Dnešnímu dni bych dala žlutou barvu, takovou tu, co jde krásně se zelenou.

Dostahováno.

Kocour se má taky dobře

2011-04-03T09:07:00.002+02:00

Dělám tak pilně ročníkovku, že dělám matiku, píšu a blog a zakládám si Formspring, plánuju Tumblr (jen co přijde nový monitor) a posiluju.

Bez pohybu se cítím mrtvá (stačí mi chodit po obchodech) většinou nespím víc než do osmi, permanentně se stresuju a po okně tu leze pavouk, naštestí dost daleko na to, abych začala freakoutovat. Ne že by tenhle článek měl (nebo měl mít) nějaký smysl, ale venku je tak krásně... Whatever. Výkřik.

žiju...

2011-02-17T11:59:00.002+01:00

...Jo, ještě pořád.

Jsem nemocná. Neřekli mi, co že mi vlastně je, ale asi něco jako angína či co. Jsem druhý týden doma (totiž, myslela jsem, že když zůstanu tři dny doma, tak se to spraví, ale když jsem minulý čtvrtek šla zase do školy, tak jsem tam byla asi tři hodiny a musela jsem to vzdát. A to docela sux.)

Nudím se, nemůžu tancovat, protože po první minutě chcípám a nejsem schopná nic dělat. Takže posiluju. Trošku. Jakákoli fyzická aktivita včetně stání u plotny nebo psaní na počítači se vyznačuje bolestí kloubů, hlavy a příšerné únavy. Ta unavenost mě štve nejvíc, spím jedenáct hodin denně a stejně se budím unavená a bolí mě zadá. No tak jo no, potřebovala jsem se někde vyfňukat.

Kromě tohoto se neděje nic zajímavého. Kromě několika plesů, počínaje Silvestrovskou párty (to bylo super, nikdy předtím jsem se nepřežrala u Švédskýho stolu a taky jsem nikdy neměla na Silvestra čerstvé jahody) až po Krucemburský farní ples, kde jsem poprvé stepovala na veřejnosti (a hudba byla tak nahlas, že nás stejně nejspíš neslyšeli) a kde nám dali čaje a pití a řízky a to bylo moc prima (taky proto, že Krucemburk je daleko a já ráda cestuju, byt' jen po silnicích a D1) a ted' je až do Svatého Patrika pokoj.

Co se týče lolity, ta zima zabíjí kreativitu. Totálně. Chodím ve dvou svetrech a mikině, punčocháčích, nadkolenkách a návlecích a stejně se klepu zimou. Chci jaro... No a kdo ne, že. Navíc jsem včera doma svítila od dvou odpoledne a to mě hrozně deprimovalo.

Chtěla jsem jenom něco napsat, aby mi to tu neumřelo... Jenomže co psát, když nemám nápady? T.T (end of emo)

Lucyin lolita řetězák

2010-10-27T08:58:00.002+02:00

Tak já teda taky...

1. Z čeho vychází tvoje loli přezdívka?

Hledala jsem jméno pro postavu do WoWka. Našla jsem Fay v anglickým slovníku a už mi to zůstalo, říkají mi tak i ve škole. A taky to prý znamená víla.

2. Jak dlouho jsi lolitou nebo součástí loli komunity?

Můj very first sraz byl 2. Brněnský sraz, dvacátého čevna minulého roku. Přišla jsem z něj domů druhého dne ve čtyři odpoledne...

3. Jaký byl tvůj zatím nejlepší sraz?

Na moc srazech jsem nebyla, jen na těch brněnských. A moc se mi líbil Bodyline sraz.

4. Jak bys popsala svůj styl?

Very very casual. Lidí nosí do školy džíny, já černou sukni, punčocháče, tenisky, tričko , mikinu a svetr. Ale mám hrozně ráda sweet a gothic a šílenější kreace. A taky fairy-kei.

5.Jaké loli weby navštěvuješ nejčastěji?

Většinou projedu většinu věcí u Lucy, hlavně Veni, Katu, Haru, zpovědnici a tak.

6. Která česká lolitka je pro tebe nejvíc inspirativní, co se týče stylu?

Taurwen, Lucy... Je jich víc :)

7. Nejdražší loli ajtem v tvém šatníku?

Hmm... Myslím, že to budou moje RHSka, které mě stály přes tisícovku. Divné O.o

8. Jaký je tvůj dream dress?

Hmm... Hrozně se mi líbí Fantastic Dolly, a taky spousta Ápéček. Za hřích by stál i Milky-chan... Nedokážu si vybrat jedy jediné, ale obecně jsou to ty se zvířátkama a/nebo s putíkama xD

9. Co se ti na české lolita komunitě líbí?

Že se nedělíme na "já mám na burando" a "ten zbytek". A taky že je tu spousta ochotných a šikovných žen. Zrova teď mě toho víc nenapadá....

10. Co se ti naopak na komunitě nelíbí?

Že se dokola řeší ty stejné pitomosti, hádky o ničem a vykání HC kids (to sem sice nepatří, ale já to fakt nemám ráda xD)

11. Tvůj nejoblíbenější kousek v loli šatníku?

Candy Stripe sukně z Bodylajnu. Absolutní hvězda. A taky mám ráda své růžové pučocháče s pandama, které skoro nenosím, ale jsou šíleně cute *.*

12. Máš nějaký nápad na originální místo/program srazu?

Noo... Asi nemám. Líbil by se mi sraz na pouti, ale pokud by mě nikdo nenutil chodit na atrakce větší než velkej řetízkáč.

13. Myslíš, že lolita nějak ovlivnila tvoje chování?

Určitě. Dala mi sebevědomí a schopnost utrácet za hadry... xD totiž utrácet ještě víc xD a taky dost změnila můj názor na svět. Yay for Lolita!

Come to the Dark Side... We have cookies!

2010-10-05T16:44:00.004+02:00

Moji spolužáci propadají WoWku. Díky za to, že mě to popadlo v sedmé třídě.
Ve škole mi to jde. Aktuální nejhorší známka je 2-. *klepe na dřevo* Válím. A válím taky v tanečních, protože ikdyž semtam někomu dupnu na nohu, pořád mi to jde. V páteční lekci irského stepu (bylo to super) jsem s naučila dva základí kroky (pro znalé: treble a tip) a snad příští úterý budu mít stepky a to je velice příjemné.
Nedávno jsem měla krizi. Že proč pořád nosím lolitu, když neumím kombinovat hadry a moje outfity stojí za prd. Teď už je mi to jedno, protože se svůj veškerý zájem snažím točit k tanci a škole. Pochvalte mně. Ale k Vánocům si objednám kafeprintovou sukni, jo a jo.
Asi po dvou stech padesáti osmi letech jsem si koupila ponožky. Nenosím je, jenom na doma a na tréninky a na to stačí ty staré kotníčkové. Ale tyhle byly starorůžové, s volánkem a ve slevě. Tak jsem neodolala.
Píšou se generálky na maturitu a my měli "sportovní den", neboli jsem dali třičtvtěhodinovou procházku, šli jsme blbě a tak jsm následně s Anet a Nikou šly k Nice, která má v Brně pět malilinkatých koťátek, která mňoukají a chodí a klepou se a nejí jabka. Tak jsme měly spoustu čokolády, dva díly Big Bangu a bylo to prima.
A o další článek o ničem víc.

Fistful of thoughts

2010-09-14T19:17:00.004+02:00

Docela se bavím. Zase hraju WoWko (a worgeni už mají uši, yay), škola mě zatím baví. Ne že by mi to šlo... Ale mám naprosto super sešit do písma (je na něm prase ze Shaun) a ještě epičtější do technologie (růžovej s kočičkou. Měla bych tam přepsat to sváření). Dějepisář Kysela je kyselej suchar, matiku nechápu, výtvarka mi nejde, v dílnách jsem pomalá, tři hodiny občanky mě nebaví. Ale hrozně mě bavilo cvičení z písma předminulej tejden, kdy jsem měli zaplnit papír čárkama, kolečkama a obloučkama, tak jsem tam dělala medůzky a piškvorky a kočičí obličeje a vypadá to jako pětiletýho děcka, ale hrozně se mi to líbí ^.^. Kočky zlobí pořád stejně. Neumím vařit. Tričko We Are All Mad Here přestává být originální. Tričko s Ackbarem v nedohlednu. Mám rozbitý batoh do školy a nemám náhradu.
Dneska si jdu koupit boty do tanečních. A je načase, protože první hodinu mám v pondělí... Chtěla bych nějaké hezké šaty a bílou halenku. Jediné co mám nositelné, jsou pin-up-able šaty z ňjůjorkru a puntíkatá sukně z bodylajnu. Mám vybrané boty, co splňují požadavky a jsou hrozně hezké, jenomže stojí pětikilo. U vietnamců měli supr boty na klínku, začka ideál, jenomže ten klínek byl potištěnej jakousi kostkovaností. Damn. Mám vůbec problémy s botama...
Za tři týdny budu mít (snad, držte mi palce!) stepky... A ještě dřív budu mít snad ghillky. Gazelle, ty nejlevnější a nejobyčejnější. Možná, jsme dvě zájemkyně. Každopádně koruna posílila a teď to vyjde celkem levně xD
Jsem spokojená. Vážně. Nemám si na co stěžovat, zvlášť když jsem dostala z matiky jedničku a vůbec se mi ve škole docela daří. V Démáirtu taky. Těším se na taneční. Moje koťátko mě má rádo.

Kočky spí

2010-09-09T10:18:00.002+02:00

Třetina mojí třídy marodí. Takže já jsem in a marodím taky. Ovšem zítra se zase chystám do školy, měla bych se učit dějiny (píšem celej prvák o.O) a ne datlovat do cizí klávesnice na cizím notebooku.

Tahle věcička je vůbec prima. Můžu u toho ležet a mít to na klíně a může mi hřát nohy kocour.

Marodění (mimochodem, umírám na rýmečku a chrchláníčko) je jedna z mála příležitostí na nošení pyžama. Takže v úterý večer jsem se slavnostně oblékla do růžového tescového pyžámka, s čajem a paralenem jsem ulehla na lóže a strčila si kočičáka pod peřinu. A už jenom spím, jím, smrkám, piju čaj, spím a internetím.

Super věc je, že možná budu mít vlastního bizona. Zní to divně? Někdy loni jsem nakreslila takovou velice jednoduchou skicu bizona a vznikla z toho pěkná série kreseb. A Nika se nabídla, že mi to vyřeže jako přívěšek na krk. Yay.

Jak tak brouzdám internetem, mám chuť si koupit hromadu oblečení, oxfordky a tyhle boty. A taky, a tohle, a půlku bodylajnu. Moji drím zelenou sukni zase nemaj. Našla jsem ale supr separate, jenomže bych ho potřebovala prokonzultovat. Je to dobrý? Bude mi to slušet? jakou barvu si mám koupit? Totiž. Moje praktická stránka povídá: bude kosa a ty budeš chodit v černé, kup si černý, mojí sweet stránce se líbí růžová (a růžovou pořádnou loli sukni nemám...) takže mi neraďte modrou, tu nechci. Ještě ty bejby repliky boty a spodničku (růžovou puntíkatou? Fialovou hvězdičkovatou?) a nějakou mašlu a jsem spokojená.... Skoro.

Svorně hleníkujeme s Aneťákem, stěžujeme si že nemáme šaty do tanečních, já jí posílám fotky hader a ona k tomu píše kjůt.

Tatínek zůstal doma a prý mi došije moji černomintovou sukénku. Těším se, až ji budu nosit. A měla bych se tedy někdy sejít s foutouejbl ženami na vycvaknutí na LKD. Drbu kotě na břiše a ono se tváří hrozně dětsky.

Dance Irish

2010-08-29T12:03:00.004+02:00

Sere mně Bodylajn. Nechutně podražili a já nemám náladu vybírat si, zvlášť když mně čeká veeeliká investice!
Psala jsem to tak nějak na FB. Jsem strašně šťastná. Ikdyž musím seknout s baletem (a to jsem si říkala, že ty dva roky dochodím...). Cítím se privilegovaná, že můžu být součást Démairtu, brněnské skupiny irských tanců. Budu moct vystupovat a za půl roku (snad) začít jezdit na soutěže.
A nějak se nesnažím přemýšlet o tom, jak to všechno bude drahé. Rozpadají se mi piškoty (sice jsem tu ďouru zalátala, ale asi to moc nevydrží) tak si budu muset pořídit ghillky, yay.
Podstatnější a mnohem větší investicí (a taky se na ně víc těším) budou stepky, stojící zhruba od sedmnácti stovek nahoru. Naše sousedy (doufám že brzy) bude čekat nemilé překvapení v podobně mlácení skelnou vatou o dřevěnou desku, kterou mi někde sežene taťka (moc velkou radost neměl xD). Zatím nevím, které si budu pořizovat první. To se budu ptát dneska. Jdu trénovat... Juchů.
Lidi, co k tanci nemají vztah pavděpodobně nechápou, proč se těším na dvouapůlhodinové pocení a velkou fyzickou námahu (irský tance jsou prej strašnej zabiják na klouby) ale ten pocit, když udělám krok správně a vypadá to hezky a když zjistím, že mám zas o něco pevnější svaly, to nejde zaplatit. Při tancování jsem jednoduše šťastná.
(To byl zase pointless článek xD myslím, že bych mohla na začátek každého článku psát Dear diary, . Protože tohle je fakt můj teenage-bitch deníček...)

Bodylist

2010-08-24T14:55:00.011+02:00

Mám ráda Bodyline. Nemají to tam až tak drahé a některé věci jsou epic. Takže zde je seznam mých oblíbeností...

1. Candy Stripe sukně.Jedna ze dvou sukní, co z BL vlastním. Mintová. Je tak kjůt a svít a *.* ^.^... Foto nevlastním (nemůžu najít a nemám baterky do foťáku), ale miluju ji.

2. Bejby replikantští botové.Strašně se mi líbí, opravdu ^.^ Jsou takové jednoduché a roztomilé... Bílé.

3. Kafeprintová. Sukně, která je prostě win. Vlastně ani netuším, jestli je to kafe, ale je taaak cute, má puntíky a vysoký pas a kafe a ^.^ dřív jsem jela po té modré, teď bych si asi vzala žůžovou.

4. Další win. Zelená... Má to odepínací vysoký pas, stahování té vrchní vrstvy a nepochybuju, že by vypadala skvěle s mou každodenní černou kombinací. Až ji slevní zpátky na 25 dolarů, je to první věc, co chci.

5. Jahůdková.
Ňuňuňu. Vlastně se mi dřív vůbec nelíbila. Ale dneska jsem ji rozklikla u mamky v práci a začalo ,,Omg, ta je tak cute, aaaa" a v seznamu "až to slevní, tak to chcu" je hned po té zelené. Růžová (v anketě 'růžová nebo žlutá?' vyšla vítězně) a je škoda, že už k tomu nemají ten bonnet...

6. Červené tartanové šaty.
Tyhle šaty jsem chtěla původně do tanečních... Ale 50 dolarů za ně nedám ani omylem.

7. Kočkošaty.Viď, Jenny? :) jsou takové jednoduché a je na nich kočka, okno a krabice. Nice one.

8. Spodničkosukně.Moje všeobecná náklonnost k tylovitostem spočívá v tom, že od téhle puntíkaté(!) spodničkosukně bych chtěla víc barev.... Světle fialovou (koupila jsem si od Niv úplně úžasnou mašli a nemám k ní co nosit), krémovou, světle růžovou a (překvapivě) mintovou... Ikdyž ta pravděpodobně nehrozí, jelikož mintovou tylovitost už mám. Možná bych si koupila růžovou puntíkatou a fialovou srdíčkatou, možná naopak...

Tož to je stručný (ech) výtah BL fave hader... Nechtěly se mi sem dávat doplňky a ne-zas-tak-hot věci...

Too hot... Everywhere

2010-08-22T14:07:00.003+02:00

Harajuku sraz byl kůl. Srsly. Spousta tylovitostí, udivených pohledů mudlovských spoluobčanů a fotek. Nebudu psát report. Sraz se mi líbil, lidi taky, bavila sem se. Ende.
Na pétéerku (jo, zase hraju WoWko a testuju nadcházející datáč) byl prý patch a fixovali krpy. Prý. Můj worgen stále padá a pořád nemá uši.
Šiju. Černou sukni s mintovýma krajkama s mašlou. Je to cute.
Na obloze nebyl včera ani mráček. Dnes je to podobné.
V Bodyline už zase mají sukni, co chci, ale dvakrát dražší. Až ji slevní, tak si ju koupím. Doufám.
Předvčerejší večer až do včerejšího rána jsem trávila s hustoženou Jenny. Seděly jsme u počítače, prolézaly internetové šopy, pomlouvaly, jedly kari rýži. Taky kevl.
Jdu si nechat opižlat hlavu. Asi jenom pozkracovat, mám to nechutně zničené.
Přemýšlím, jestli mám jít zítra na Bran nebo ne. Jsem docela zvědavá a taky bych s Luckou ráda podebatovala témata typu Irsko-Keltská Noc (kde jsem nebyla)-Lughnasad (kde pro změnu nebyla Lucka)- tancování-step-atd atd. Nicméně se nemůžeme dočíst, kolik za to chcou.
Můj nový školí rozvrh je zajímavý. Naštestí všechno stíhám... Jenom ještě není jasné, bude-li step či nebude. aštestí mám v hlavě plán, který by mohl fungovat. Říkám já.
Začínám se těšit do školy. Fakt. Sice ještě furt nemám vymyšlenej ten blbej vysokej reliéf, ale to se poddá xD A lituju prváky. Mají to celý podivný. Cítím se jako velká holka. A snad mezi prvákama nebude žádná lolitka. To je moje místo, bitchez. (ok, já to snesu. Ale stejně, školní lolitka jsem já a basta!) ne že bych se nechtěla dělit.... Nechci. Já jsem ta esence originality mezi bárbínama, uměleckýma ženama, gotičkama atd. Ale co. Já tam byla dřív....

I'm not gonna save the day.

2010-08-14T11:38:00.002+02:00

Zanedbávám to tady. Neděje se nic zajímavého a tak nějak nemám ani čas, ani potřebu psát. Středu a čtvrtek jsem trávila na koupališti a ačkoliv jsem se před slunkem zdatně schovávala, jsem podivně opálená. Totiž moje nohy jsou teď takové kropenaté. Mám opálený hrudník do červena a v každém tílku je viditelná linka tam, kde jsem měla plavky. Vypadám jak blb. A ve čtvrtek jsem obědvala v Hradčanech makrelu (mám strašně ráda ryby ^.^) a měla jsem ty nejlepší horké maliny ever (miluju maliny a vanilkovou zmrzlinu). Včera jsem byla ve městě nakoupit komponenty na dárky pro Jenny a Yuzu. A v korálkárně se mi udělalo blbě, takže se tam nějakou dobu nebudu moct ukázat T.T. Zašly jsme s mamkou (tyhle prázdniny trávím skoro jenom s mamkou, no a co) do Unimody, kde měly všecko za deset ká, tak jsme tam za stovku nakoupily (lol). Takže mám pár nových triček, sukni, co je šíleně úzká a naprosto awesome svetr, co je šedý a měkký a dlouhý. Kůl.
Taky jsem si vymyslela autfit na pondělí, tzn loli párty a snad dostanu konečně věci z Advíku... A chtěla bych po sto letech poslat příspěvek na LKD, od Vánoc jsem samostatný post neměla O.o.
Těším se na harajuku sraz, momentálně vymýšlím něco jako Fairy kei, zatím mám hotové základ a nějaké doplňky, co budu mít na hlavě by mně taky zajímalo.
Včera mi taťka donesl asi patery boty (o.O) a mezi nimy hrozně cute Dízlácké saténové balerínky, ke kterým budu muset přišít stužky, protože mi padají z noh, a trů Conversky. A naprosto skvělé, bílé s šíleným barevným printem, takže mám boty ke sweet lolitě xD odkud je mám, to nevím. Ale jsou skvělé.
Rudá hlava se mi úspěšně vymejvá. Příště se barvím jedině na hnědo.
Dneska máme jít na houby. Plánuju se toulat po lese s hudbou v uších a na houby kašlat.
Bodylajn mě štve. Vybrala jsem si krásné tartanové šaty do tanečních a oni je zdraží na padesát dolarů. To si můžou stračit někam. Ale tu Fairy Forest sukni bych si dala říct... Ale ne za padesát.
Projevila jsem přání vidět Star Wars, takže s bráchou dáváme každej den jeden. Dneska přijde třetí.
K vylíčení radostí s mou rodinou chybí už jenom Nef, neoficiálně překřtěný na Hajzla/Sviňu. Skáče mi po obličeji, mamce na záda když vaří, shazuje věci a leze všude, i tam kde nesmí. Ale spí se mnou v posteli a je hrozně ňuňuňu.
Ty moje kecy nedávaj smysl. Nemusí.... Nebo by měly? Vodévr.

Rudohlavé keltování

2010-08-01T18:21:00.002+02:00

Vylezla jsem z vany. Už nesmrdím chlorem. Byla jsem na Kraváku a když jsem seděla zády k slunku s osuškou přes záda, tak jsem se stejně opálila. Díkybohu jenom málo.
Včera byl hrozně fajn den. Byly jsme s mámou na Veveří. Konal se tam sedmý (pro mě první) keltský Lughnasad a když jsem nejela ani na Advík, ani na Keltskou noc do Plumlova, tak aspoň tohle. Mamka pořád mluvila že se zatahuje atd atd, ale bylo hezky. Měla jsem sukni po kolena, tričko, tenisky a černý silonky. A bylo mi fajn až do večera, kdy jsem k tomu přidala mikinu. A to nebyl na nebi skoro ani jeden mráček.
Ovšem, k té příležitosti jsem si obarvila hlavu. Koupila jsem nejdřív jednu bavu, pak jsem radši skočila pro druhou. Původně jsem chtěla hnědou. Teď mám vlasy tmavočervené. Zatím. Ta barva pouští ve vodě. Byly mi pochváleny jednou velice milou slečnou, která se se mnou chtěla seznámit proto, že její přítel (můj bývalý spolužák) prý pořád mluví o mém oblečení. představil mě slovy ,,To je naše školní lolitka." milé. A mamka si zbytkem nabarvila svoji hlavu. Celou dobu nosila moji světlefialovou palestinu přes ramena. Taky milé.
Co se týče programu, skupina Ořešák mě nebavila, českým textům příliš neholduju, navíc na pódiu jenom stáli a hráli. Pro mně jediné plus bylo, že zpěvačka hrála taky na bodhrán.
Těšila jsem se na Quadrillu. Irský tance, žejo. Zatancovali jakési reelové ceilí a Harvest time jig, který se tematicky hodil. Pak učili dvě ceilí taky diváky, kteří byli ochotni vlézt na oraniště před pódiem. První bylo zase reelové, kruhové, v jedné části se tleskalo (a taky se jednou muselo tlesknout za patnerovými zády, to bylo skoro nejvtipější) a taky swingovalo. Popsáno slovy té milé ženy, co to povídala do mikrofonu ,, chyťte se za levé ruce a do té díry strčte pravé ruce kolem pasu toho druhého" (nebo tak nějak) to zní strašně složitě, takže jsem pány, kteří na mě vycházeli a byli to většinou samí páni, poopravovala.
Druhé ceilí byl jig. Tam byl fail, že to měly být vždycky dvě čtveřice naproti sobě, a na kraji, kde jsem stála, furt někdo chyběl, takže jsme občas tancovali s fikťama. Nicméně zelené tričko bylo propoceno a já byla hrozně šťastná, že jsem si zas zatancovala.
Většinu z programu Helemese jsme neviděli, nicméně byli živelní a já furt nevím, jestli tu jejich zpěvačku fakt znám nebo ne xD
Po nich bubnovali čtyři sympatické slečny západoafrické rytmy, které mě dvakrát neoslovily, a pak přišla francouzsko-slovenská skupina Roc'hann (stoprocentně je ten název špatně). Moc mě nebavili, francouzsky zpívané písničky byly ucourané a to mě nebere. Špatní nebyli, ale můj styl to fakt není.
Těšila jsem se na ty Skoťáky. Bubnovali, dudali a předvedli nějaký to Highlad dancing, z čehož jsem taky prd viděla, protože jsem seděla hodně vzadu a lidi je obestoupili. Ale mečení a békání dud (jak se to skloňuje?) já možu.
Pak byla Asonance. Slyšela jsem z podhradí dvě písničky, ale bolela mně hlava a byla jsem šíleně utahaná, tak jsme jely dom. Během keltování jsme si daly fakt dobrou klobásu s hořčicou, koupily dvě kočky v měše (a byly v tom pěkný hovadiny) a konečně mám keltský kříž. Yay.
Kdyby mě v pět ráno nebudilo satanistický zvíře (mám pocit, že zachvílu nebude slyšet na Nefa ale na Sviňu) byl by to skoro dokonalej den. Takže když budu mít čas, za rok jedu zas.

Car in a park

2010-07-30T11:15:00.002+02:00

Nic se neděje. Kocour zlobí. Mě hrozně bolí lopatka a neumím si ji prokřupnout. Ouch. Těším se na zítra. jestli nebude hnusně, půjdem s mamkou na Veveří. Lughnasad, yay! Konečně po měsíci budu něco dělat. Jenom jsem chtěla, aby bylo větší teplo. Srsly. Budu teď asi muset pozměnit autfit.
Pořád chci tu paletu. Našla jsem ji na Íbeji za 350 Kč i s poštovným, awesome. Mamka nějak nepobírá, k čemu mi bude 88 stínů. Taneční, ne? A za ty prachy.... Ovšem pokud se na Advíku neprodala žádná z mejch sukní, mám celkem smůlu. To pak budu asi dělat closet cleaning tady. Ty sukně jsou stejně divný. Kytkovatý. Už mám květovanou jenom jednu, protože je to moje jediná růžová sukně a je hrozně cute. Kromě toho jedna je široká a krátká a druhá dlouhá a 65 cm v pase O.o většinou jsem šila na 68 a byly mi kousek větší. Taky jsem nakázala Barušce, aby mi pořídila placky od Taurwen, vyzvedla a zaplatila šaty od Haru a mrkla se mi po něčem mintovým. Jak to dopadlo, asi budu brzo vyzvídat. A jestli se to všecko podařilo, zajedu to oslavit do Ikey. To je můj geniální nápad, top síkrit ofc.
Naučila jsem se bicycle jumps. Yaaay! Konečně. Né že by to bylo nutý k životu. Ale ten velice náročný skok mi vrtal v hlavě dlouho. Fajn. Teď jsou na řadě twisty. Jo, irský tance. Ne, nepřestanu s pointless článkama.

Botolist

2010-07-26T14:01:00.009+02:00

Mám ráda svoje nohy. Mám ráda boty. Ale můj botník dost sux. Většinou nosím obyčejné tenisky, RHSka, mám jedny bílo-červené loliable boty, dvoje sandálym dvoje žabky a boty na zimu.Nic zajímavého. A čím bych to chtěla napravit?
1. Bílé loliable botky.
Docela urgentní záležitost. Mám vybrané bejby repliky z Bodylajnu. Přijdou mi strašně cute.
2. Martensky.
Dřív se mi nelíbily, pak jsem viděla bílé s kytkama. Černé s kytkama. Zamilovala jsem se do mintových osmidírkových. Chtěla bych nějaké zajímavé, černé mi přijdou moc obyčejný. Po Vánocích budou mít slevy.

3. Fays.
(všichni chápou xD) Neboli boty na irský step. *.* Nemusí to být drahé Fays, ale nějaké musím mít.4. Růžové cute.
Lolití kjůt botičky s mašličkama a dalšíma hovadinkama. Růžové. Nevím proč.

5. Mintové boty.
Miluju mintovou. Je mi jedno, jestli Tea Parties nebo Martensky. Jde o tu barvu.
6. Ghillies.
Měkké irské boty. Co víc?
7. Červené boty.
Z neznámého důvodu mě fascinují. Chce to Nějaké Pin-up-able.

8. Bílé glády.
Dvacítky. Ty mně taky fascinují.

9. Viktoriánské.
Taky fascinující boty.

10. Černé žabky.
Nefascinují mě. Není to must-have. Jenom by se hodily. A když už jsme u toho, obyčejný tenisky by taky bodly.

Nejsou to všechny boty. Stane se, že narazím na nějaké super kůl. Ale tyhle jsou (většinou) epic win.

More colours please

2010-07-25T13:48:00.006+02:00

Zamilovala jsem se. Vlastně ne. Jenom jsem zase narazila na něco, co chci :3

Coastal Scents 88 makeup palette. Matný, samozřejmě. Místní Vietnamci prodávají snad jenom lesklé.
Posledí dobou mě čím dál víc baví líčení. A strašně ráda se dívám na tutorialy, kde se z docela obyčejných holek stanou kýmkoli. Wau. Tahleta paleta není ani tak drahá... Na jejich stránkách ji mají za 19 dolarů, na Ebayi zhruba za třicet. Což není taková hrůza... Takže pokud by se na mě usmálo štěstí a já dostala nějaké peníze, už vím za co je utratit xD Koneckonců, pak nebudu žádné stíny potřebovat x let. A to stojí za to!
Kromě toho by se mi líbila i paletka tvářenek, tahle:
Šestnáct dolarů. Opět investice na dlouhou dobu. Abych pravdu řekla, je to asi rok a půl zpátky a já používala řasenku (a to už asi od jedenácti dvanácti, co jsem byla strašně dárk a ívl) tužku na oči, občas pudr a příležitostně lesk na rty. Ale teď jsem vyměnila tužku na oči za linky. Mám dokonce linky ve fixu, praktická věc. Na druhou stranu nemám podkladový make up, vystačím si s korektorem (nebo jak, prostě concealer). Taky jsem objevila kouzlo bílé tužky.
Co se dá považovat za trošku smutné je, že nemám štětce. Používám takové ty levné aplikátory (ale dvacet ze patnáct korun!) a pudrátko od pudru z Oriflame. A opět to řeší Coastal Scents xD
Mají tam toho spoustu, levné. Štětec za tři dolary, který jsem viděla v Sephoře za skoro dvě stovky. A taky úžasnost v podobě růžového Kabuki štetce za pět dolarů. *.*A nikdy mě nepřestane udivovat, kolik toho mají ty slečny, co dělají tutorialy na Youtube, třeba Michelle Phan. Mám ji ráda, protože tutorialy, co dělá, jsou použitelné, má videa udělané pečlivě a líbivě, a má strašně příjemný hlas ^.^ dneska jsem našla tuhle slečnu, její tutorialy taky stojí za to. Navíc dělá i nehtové tutorialy. Což my připomíná, že by se hodil nový lak na nehty... Zabijte mně.

Follow the Pink Rabbit

2010-07-24T10:55:00.006+02:00

Je kosa. Mám z toho radost. Lepší než šílený hic a dotěrné slunko.
Včera jsem byla půjčit Barušce spodničky a nějaké esesoríz a zaúkolovat ji. Dostala peníze a poučení, co s nima dělat. To zní divně...
Chrchlám. Nachladit se z vedra? To teda nehraju. Ale jinak to pořád jde. Už ani nebudu moc utrácet... Já už ani nevím, co bych chtěla. (Kecy v kleci o
fc, potřebuju bílé loliable botky a ten bodylajňáckej kafeprint prostě chci, plus tuna dalších věcí...) Takže jinak: všechno, za co bych utrácela, je moc drahé.
Mám pořád hroznou radost z tohoto Alenkovského trička:

*.* S kočkou na klíně se píše o poznání hůř. Ještě pořád jsem si nezvykla, že mám peta a nikoho nezajímá, že spí v pračce a v květináči a že má veliké uši. Dlouho jsem žádné zvíře nemšla a předtím andulku, což tak cool zvíře není. Nemůže spát s váma v jedný posteli, nekrade jídlo a nevrní. A taky se na vás neusmívá, když jste na ni hodní. Zase moje pointless žvásty.

What's on your mind? ...

2010-07-22T14:22:00.000+02:00

To horko mě zabíjí. Špatně se mi spí. A pak jdu ven a strašně rychle se unavím. Hrůza. Předevčírem jsm byla se spolužačkou v čokoládovně. Lily jsme si horkou čokoládu na studené jahody. Pily citronádu. A ještě ledovou kávu. Smály jsme se kamarádovi, co je dredatej šampón a dělá brigádu pro Greenpeace. Ty letáky mám doma. A ve zverimexu neměli krmení pro žáby (už jsem je tři týdny nkrmila, asi budou mít hlad.... To neva, ony to ještě nějakej týden vydrží...) a já koupila sušený rybičky pro Nefa. Když jsem ji lámala na menší kousky, dívala se mě hrozně vyčítavě. Ale byla asi dobrá.
Včera jsme byly s mámou v Ikey. Vybrala sem si skříň, kterou mít sice nebudu, ale hrozně se mi líbila. Trojdveřová. Divně hnědá. Ale aspoň bych měla na ty svoje hadry místo. Viděla jsem nejepičtějšího houpacího koně. Houpacího soba O.o. Pak jsme jely do sekáče a tak mám háemkovské tílko za patnáct korun. Najs.
Dneska jsme šli do města. A mintové martensky mít nebudu. Sice za litr, což bych možná ukecala, ale o číslo menší. Ou. Ale mám druhé Alenkovské tričko, yay. Černé. We are all mad here. Já to musela mít no... Pak mě zmohlo jídlo u Pandy. Pozdě jsmsi uvědomila, že tam jsou houby. Ne že bych proti nim něco měla, ale jsou pro mě gumové a bez chuti. Nevadí.
Kočičák se vyvaluje v koupelně. Je tam chládek. Mě se vaří mozek, kdekoli. Mám problém sedět s nohama na zemi. Prolízám Bodyline. V normálních obchodech mají samé hrůzy a já silně potřebuju bílé loli botky. Podaří-li se, budu brzy objednávat. Nepodaří-li se, nebudu objednávat. To by nikdo nečekal. Radši to po sobě ani nečtu. Musela bych se asi udeřit dlaní do obličeje. A to je moc práce...

Možná by bylo dobré napsat něco o sobě...

2010-07-21T19:53:00.000+02:00

Jsem lolitka na střední, v bytě uprostřed města žiju se svou rodinou a kocouřiskem. Nenosím kalhoty, pokud nepočítáte tepláky a montérky do praxe. Jsem dětinská a holčičí. Nenosím náušnice. Na klávesnici mi občas vynechává n,r,e. Na tenhle blog hodlám psát vlastní postřehy a hlouposti ze života mého a mojí kočky.

Mám ráda oblečení, kočky, irské tance (a Irsko všeobecně), maso, čokoládu, Alenku, balet, korzety, Hello Kitty, kafe, líčení a malovátka, počítačový hry, maliny, jaro, umění, víly a princezny, kelty, knížky, tulipány, fantasy, spoustu druhů obuvi, mintovou barvu.

S vajíčky, mlíkem, parným létem, horory, pavouky a hmyzem, in a kůl dětmi, hip hopem a rapem, stísněnými prostory, cizími lidmy vyžadujícími interakci, zimou a zimními sporty, oranžovou barvou, matematikou, fyzikou, lekáním, vlastní leností a adrenalinovými zážitky se moc nekamarádím.

Jo a na polovinu věcí jsem samozřejmě zapoměla...