4. 5. 2012

Long time no speakey?

Protože tenhle blog stojí na místě tak dlouho, rozhodla jsem se, že začnu znova a (snad) lépe... Na novém ultimátním holčičím blogísku Not Enough Cute . Tak se zastavte, hoďte komentík nebo dva, napište, jak strašně nesnášíte růžovou nebo tak.
 Díky, žijte dlouho a blaze

Tímto se loučím s tímto blogem kočkou v krabici. 
                                                                                       xoxo :3

19. 6. 2011

Život je příliš složitý na vymýšlení chytrých nadpisů...

Chtěla bych sem toho tolik napsat. Ale nikdy to nezvládnu do té doby, kdy mám tu zajímavou myšlenku. Mám trochu pocit, že život utíká půl metru přede mnou a já ho doháním vždycky v deset večer, kdy se balím, dělám si vlasy na vystoupení, učím se nebo tak. Ještěže jsou ty prázdniny.
Z mého něco-jako-pokojíčku, připomínajícího skladiště, se stává docela roztomilá část místnůstky. Vybrala jsem si skříň (vlastně jsem si ji v Ikey sestavila tak, aby byla úplně purrfect, yay). Pořídila jsem si psací stůl. Vypadá jako do domečku pro panenky. Začíná se mi tam líbit.
Vrátila se mi inspirace a začala jsem zase kreslit. Kromě prací do školy nebo čmárání v hodinách jsem nic nedělala skoro rok. Stáhla jsem si Blender. Vůbec mu nerozumím.
Vlastně jsem plánovala přijít domů a zase spát. Fail. Doufám, že to přežiju. Mám zpomalený reakce asi o hodinu.
Pokaždé když jdu nakupovat s tím, že mám peníze a chci si koupit něco na sebe, dostanu děsnou depku, protože se mi nic nelíbí natolik, že by to stálo za ty prachy. To je fakt smutný.
Btw, feel free to ask tu.

18. 4. 2011

Purring

Sobotní sraz mě moc bavil. Reporty byly vytvořený jinde (thumbs up pro videoreport jisté začínající Cutie-chan, jejíž profesor biologie nemá rád Japonsko- možná kvůli Fukušimě, jejíž radiace zabíjí nevinné trojoké rybičky?) dost blbého humoru, za mě jen naprostá spokojenost ^.^
S čím ale nejsem spokojená, je bydlení. Byla zahájena akce přemisťování veškerého pozemského majetku naší rodiny z bytu A do bytu B a je to fakt debilní. Spím ve spacáku, nemám co nosit a po bytě nosím bílý svetříček, bombarďáky, tričko a nadkolenky. Nemám ani ponětí, kde jsou tepláky. Prosím, ať už se nikdy nemusím stěhovat. Zařiďte to.
Zkoukla jsem Riverdance (zase) na počítači, jehož klávesnice je mezi dvěma díly stolu a monitor stojí na desce mého starého stolu, která leží na šuplících. Pitomý (ale momentálně nemáme ani jeden psací stůl). Stahuju Lord of the Dance 3D a upřímně se děsím. Celá show je neskutečně kýčovitá a kostýmy jsou odporné (najdětě si Warriors z LotD v Michově, vypadají jako blackmetaloví cyklisti), nicméně kromě Flatleyho (eww) je tam Ciara Sexton, která je sexy žena a v pátek by měla tancovat na svěťáku v kategorii s mou kamarádkou. Zajímalo by mě, jestli letos zase vyhraje.
Jinak dost nuda. Číčoň pořádal rallye kocour vs. duch, vítěz neznámý (nebo neviditelný), nemůžu spát a tradičně mě bolí kolena nebo nějaký kotník.
Šla jsem ze školy pouze v tříčtvrtečně rukávovém svetříku. Připadala jsem si skoro nahá. Takhle málo oblečená jsem nebyla venku hodně dlouho. Je moc krásně. Dnešnímu dni bych dala žlutou barvu, takovou tu, co jde krásně se zelenou.
Dostahováno.

3. 4. 2011

Kocour se má taky dobře

Dělám tak pilně ročníkovku, že dělám matiku, píšu a blog a zakládám si Formspring, plánuju Tumblr (jen co přijde nový monitor) a posiluju.
Bez pohybu se cítím mrtvá (stačí mi chodit po obchodech) většinou nespím víc než do osmi, permanentně se stresuju a po okně tu leze pavouk, naštestí dost daleko na to, abych začala freakoutovat. Ne že by tenhle článek měl (nebo měl mít) nějaký smysl, ale venku je tak krásně... Whatever. Výkřik.

17. 2. 2011

žiju...

...Jo, ještě pořád.
Jsem nemocná. Neřekli mi, co že mi vlastně je, ale asi něco jako angína či co. Jsem druhý týden doma (totiž, myslela jsem, že když zůstanu tři dny doma, tak se to spraví, ale když jsem minulý čtvrtek šla zase do školy, tak jsem tam byla asi tři hodiny a musela jsem to vzdát. A to docela sux.)
Nudím se, nemůžu tancovat, protože po první minutě chcípám a nejsem schopná nic dělat. Takže posiluju. Trošku. Jakákoli fyzická aktivita včetně stání u plotny nebo psaní na počítači se vyznačuje bolestí kloubů, hlavy a příšerné únavy. Ta unavenost mě štve nejvíc, spím jedenáct hodin denně a stejně se budím unavená a bolí mě zadá. No tak jo no, potřebovala jsem se někde vyfňukat.
Kromě tohoto se neděje nic zajímavého. Kromě několika plesů, počínaje Silvestrovskou párty (to bylo super, nikdy předtím jsem se nepřežrala u Švédskýho stolu a taky jsem nikdy neměla na Silvestra čerstvé jahody) až po Krucemburský farní ples, kde jsem poprvé stepovala na veřejnosti (a hudba byla tak nahlas, že nás stejně nejspíš neslyšeli) a kde nám dali čaje a pití a řízky a to bylo moc prima (taky proto, že Krucemburk je daleko a já ráda cestuju, byt' jen po silnicích a D1) a ted' je až do Svatého Patrika pokoj.
Co se týče lolity, ta zima zabíjí kreativitu. Totálně. Chodím ve dvou svetrech a mikině, punčocháčích, nadkolenkách a návlecích a stejně se klepu zimou. Chci jaro... No a kdo ne, že. Navíc jsem včera doma svítila od dvou odpoledne a to mě hrozně deprimovalo.
Chtěla jsem jenom něco napsat, aby mi to tu neumřelo... Jenomže co psát, když nemám nápady? T.T (end of emo)

27. 10. 2010

Lucyin lolita řetězák

Tak já teda taky...


1. Z čeho vychází tvoje loli přezdívka?
Hledala jsem jméno pro postavu do WoWka. Našla jsem Fay v anglickým slovníku a už mi to zůstalo, říkají mi tak i ve škole. A taky to prý znamená víla.
2. Jak dlouho jsi lolitou nebo součástí loli komunity?
Můj very first sraz byl 2. Brněnský sraz, dvacátého čevna minulého roku. Přišla jsem z něj domů druhého dne ve čtyři odpoledne...
3. Jaký byl tvůj zatím nejlepší sraz?
Na moc srazech jsem nebyla, jen na těch brněnských. A moc se mi líbil Bodyline sraz.
4. Jak bys popsala svůj styl?
Very very casual. Lidí nosí do školy džíny, já černou sukni, punčocháče, tenisky, tričko , mikinu a svetr. Ale mám hrozně ráda sweet a gothic a šílenější kreace. A taky fairy-kei.
5.Jaké loli weby navštěvuješ nejčastěji?
Většinou projedu většinu věcí u Lucy, hlavně Veni, Katu, Haru, zpovědnici a tak.
6. Která česká lolitka je pro tebe nejvíc inspirativní, co se týče stylu?
Taurwen, Lucy... Je jich víc :)
7. Nejdražší loli ajtem v tvém šatníku?
Hmm... Myslím, že to budou moje RHSka, které mě stály přes tisícovku. Divné O.o
8. Jaký je tvůj dream dress?
Hmm... Hrozně se mi líbí Fantastic Dolly, a taky spousta Ápéček. Za hřích by stál i Milky-chan... Nedokážu si vybrat jedy jediné, ale obecně jsou to ty se zvířátkama a/nebo s putíkama xD
9. Co se ti na české lolita komunitě líbí?
Že se nedělíme na "já mám na burando" a "ten zbytek". A taky že je tu spousta ochotných a šikovných žen. Zrova teď mě toho víc nenapadá....
10. Co se ti naopak na komunitě nelíbí?
Že se dokola řeší ty stejné pitomosti, hádky o ničem a vykání HC kids (to sem sice nepatří, ale já to fakt nemám ráda xD)
11. Tvůj nejoblíbenější kousek v loli šatníku?
Candy Stripe sukně z Bodylajnu. Absolutní hvězda. A taky mám ráda své růžové pučocháče s pandama, které skoro nenosím, ale jsou šíleně cute *.*
12. Máš nějaký nápad na originální místo/program srazu?
Noo... Asi nemám. Líbil by se mi sraz na pouti, ale pokud by mě nikdo nenutil chodit na atrakce větší než velkej řetízkáč.
13. Myslíš, že lolita nějak ovlivnila tvoje chování?
Určitě. Dala mi sebevědomí a schopnost utrácet za hadry... xD totiž utrácet ještě víc xD a taky dost změnila můj názor na svět. Yay for Lolita!

5. 10. 2010

Come to the Dark Side... We have cookies!

Moji spolužáci propadají WoWku. Díky za to, že mě to popadlo v sedmé třídě.
Ve škole mi to jde. Aktuální nejhorší známka je 2-. *klepe na dřevo* Válím. A válím taky v tanečních, protože ikdyž semtam někomu dupnu na nohu, pořád mi to jde. V páteční lekci irského stepu (bylo to super) jsem s naučila dva základí kroky (pro znalé: treble a tip) a snad příští úterý budu mít stepky a to je velice příjemné.
Nedávno jsem měla krizi. Že proč pořád nosím lolitu, když neumím kombinovat hadry a moje outfity stojí za prd. Teď už je mi to jedno, protože se svůj veškerý zájem snažím točit k tanci a škole. Pochvalte mně. Ale k Vánocům si objednám kafeprintovou sukni, jo a jo.
Asi po dvou stech padesáti osmi letech jsem si koupila ponožky. Nenosím je, jenom na doma a na tréninky a na to stačí ty staré kotníčkové. Ale tyhle byly starorůžové, s volánkem a ve slevě. Tak jsem neodolala.
Píšou se generálky na maturitu a my měli "sportovní den", neboli jsem dali třičtvtěhodinovou procházku, šli jsme blbě a tak jsm následně s Anet a Nikou šly k Nice, která má v Brně pět malilinkatých koťátek, která mňoukají a chodí a klepou se a nejí jabka. Tak jsme měly spoustu čokolády, dva díly Big Bangu a bylo to prima.
A o další článek o ničem víc.